SJEZD ITALSKÝCH OHAŘŮ

2. – 4. 6. 2017
DSC_0680
První červnový pátek jsme se vypravili na víkendový sraz Italských ohařů (ale také Italských spinonů, jejich hrubosrstých brášků) do jihomoravské Jedovnice.

 

DSC_0641
Spinkali jsme v kempu Tyršova osada, v již zmiňovaném, nejedovatém městečku. (A mohli jsme využívat různá bradla k procvičení těla i ducha).
Kemp byl maximálně “dog friendly”, neboť psi mohli neomezeně lítat kamkoliv a kdekoliv se jim zachtělo. (Pouze moji postel měli striktně zakázanou).
Hned pod kempem se klikatila řeka (ve které se Delfínek naučil plavat).
A večerní procházky podél vody, při západu slunce, byly, no, vesmírně (a nesmírně) magické!

 

DSC_1060
Na sjezd se sjelo asi 30 lidí a 20 psů. A po rozkvetlých loukách kolem nás tak pobíhalo stádečko jedinečných a nádherných italských plemen.
(A tedy také jedno německé mládě a stařeček z Maďarska).

 

DSC_0652
A co jsme dělali?
Předvídatelnou klasiku.
Povídali, jedli, cvičili aporty, koupali se, chodili na procházky a jedli zmrzlinu (viz. níže).

 

DSC_0916
Jedovnice je totiž výsostně turistickým centrem, řekla bych.
Všude jsou chaty, pláže ke koupání, kempy, restaurace a stánky s točenými zmrzlinami (šmoulí/sněhurková, mango/máslová sušenka, vanilka/malina, čokoláda/vodní meloun, hovězí/citrónová). (Vyjmenováno podle chutnosti od nejlepší po nejhorší).

 

DSC_0694
Protože Delfínkova chovatelka bydlí 30 km od místa našeho víkendového pobytu, přijela nás do kempu navštívit a pozdravit to německé mládě, což bylo skvělé.

 

DSC_0876
Byl to opravdu nádherný víkend a škoda, že už je v propadlišti dějin.

 

DSC_0718
Třeba ale čau zase za rok!

 

* MÁJOVÉ PROCHÁZKY, ŽUŽLÁNÍ OUŠEK A SIMON GRANDŠAMPIONEM *

28. 5. 2017
DSC_9754
Krásné jaro je tu a s ním i ideální teplota a ten skvělý pocit, že člověk může zase po měsících teroru zimy odložit svetr a vyrazit jen tak v tričku.
(Psům jsem se pokoušela také sundat jejich kožíšky, ale nepodařilo se mi to).

 

DSC_0226
A tak jsme více venku než uvnitř budov.

 

DSC_9872
Musím se ale hlídat, abych to malé Delfíně netahala po všech čertech a tahala ho zatím jen po všech andělech, protože nemá zcela vyrostlé nožičky, vyvinuté klouby a nesmí ještě chodit na moc dlouhé procházky.

 

DSC_0285
Každý z pražských parků je ovšem ideální lokalitou, kam vyrazit na přiměřenou procházku.

 

DSC_9947
Delfínek stále ještě jen tak bezcílně chodí vedle mě, necítí zatím všechny ty pachy jako Simon, který má nos a tělo stále někde v prachu.
Sim se vždycky jen na chvilku vynoří z lesa, houštin či zpoza lavičky, koukne na nás, jestli je vše v pořádku a zase neslyšně zmizí.

 

DSC_9049
No a Delfín si to takhle bezcílně vykračoval po mole a najednou, úplně nečekaně, se mu cíl vytyčil. Tím cílem se stal menší rybníček.
Žbluňk! Delfín totiž spadl rovnou do hluboké vody. Já jsem ale na sobě měla šaty z Tuzexu a v sobě nutkavou touhu fotograficky zdokumentovat jeho první pobyt ve vodě. A tak jsem doufala, že začne sám od sebe plavat.

 

DSC_9822
Začal sám od sebe plavat. Uf.

 

DSC_9981
Ještě se ale také musím zmínit o nešvaru, který se mi tu rozmohl.
Delfín si strašně oblíbil Simonova dlouhá ouška. Při sebemenší příležitosti je začne žužlat. Když čekáme na přechodu, když jedeme ve výtahu, když jsou uvázáni před řeznictvím, když se válíme na louce.
Šla jsem proto Delfínovi vysvětlovat, že to nemůže dělat. A on začal žužlat uši mně!
A tak má teď Simon ouška stále urousaná. A já také.
Sim se také pokouší Delfínovy uši (na oplátku nebo snad na odplatu?) žužlat, ale ta jsou poměrně malá, takže je nelze pořádně čapnout a když už je strakáček ukořistí, tak se mu Delfíně vysmekne jako hádě a je po odplatě.
Doufám, že si štěně tento zlozvyk nepřenese do dospělosti a nebude Simona při každé stresové události neuroticky ožužlávat.

 

DSC_9367
To jsem ale trochu odbočila a také my jsme na závěr procházky odbočili na úzkou pěšinku, vedoucí na Žižkov, protože právě zahřmělo.
Vzuch začal jinak vonět. Malilinkaté kapičky překvapily štěňátko, které se udiveně kouklo na nebe.

 

DSC_0349
Tak ahoj, my už musíme běžet domů.

 

DSC_0235
(A na závěr opět fotogalérka, která mimo jiné ukrývá dva dokumenty s ještě mokrým razítkem, na kterých se píše, že Simon je českým Grandšampionem a šampionem ČMKU).

 

* MVP LITOMĚŘICE *

20. 5. 2017
DSC_0465
Jaro. Čas výstav drobného zvířectva, stanů, traktorů, Muškátů, Pelargónií a také psů.
Že vyrazíme v sobotu na mezinárodku do Litoměřic, tak byla jasná věc.

 

18556944_1298997596813995_5489809183681261139_n
Výstaviště Zahrada Čech je pro výstavu přímo stvořené, protože to tam vypadá jako v zahradě.
Všude jsme potkávali plno kamarádů. Delfínek, pro kterého to byla první větší akce, pokukoval po všech lidech, psech, párcích v rohlících a šedivým čumáčkem nasával výstavní atmosféru.
A vůbec mu nevadilo, že nemohl být vystavován, jelikož je to ještě malé bejby (jasně, pouze věkem, velikostí nikoliv) a nespadá ani do třídy štěňátek.

 

DSC_0550
A pak už šel Simon do kruhu.
Od rozhodčího Otakara Vondrouše dostal známku V1, tituly CAC, CACIB a posudek:
“Dobrý rámec, silná kostra, typická hlava, nůžkový skus, dobře nesené ucho, správná horní linie, korektní postoj, typický pohyb.”
Tím Simon dokončil Grand šampiona ČR a šampiona ČMKU.

 

DSC_8347
No ale hlavně Síma přispěl do odborného výzkumu Vysoké školy zemědělské!
Studentkami zmíněné školy, oděných do bílých plášťů, mu byly odebrány sliny. (Nemusím asi ani dodávat, že zisk konkrétně tohoto genetického materiálu, z tlamy Itala, je hračkou).
Sliny budou dále odborně zkoumány a jejich rozbor přispěje k identifikaci kříženců, z jakého že vzešli plemene.
Den skončil. Vzduch byl stále ještě teplý, i když sluníčko už bylo dávno fuč.
Naše společenské i vědecké povinnosti byly splněny a tak jsme mohli jet domů.
Haf!

* SIMONOVY ČTVRTÉ NAROZENINY *

13. 5. 2017
DSC_0239
Moje největší láska má narozky.

 

DSC_0060
Nedokážu ani popsat, co pro mě znamená.

 

DSC_0150
Je to bytost all inclusive. Vše schované v jednom balíčku, v jednom strakatém tělíčku.

 

Falco Compatriota di Bonfini
A co je TO všechno?
Radost, něžnost, chytrost, rozpustilost, oduševnělost, citlivost, vytrvalost, trpělivost, nadšení, roztomilost a gurmánská labužnost.
A já už vím, že bez Itala nebudu moci do smrti být.

 

* SRAZ S BRÁCHOU *

12. 5. 2017
DSC_9597
V pátek jsme měli spicha s bratrem.
Ale nebyl to žádný strakatý brácha, který je ve skutečnosti strýčkem. Byl to opravdický, nefalšovaný bráška.

 

DSC_9668
Jmenuje se Ferry Finn, alias Jim a bydlí v Ústí nad Labem. Vypravil se do velkoměsta na výlet a napadlo ho, že by se s námi mohl setkat. A to byl opravdu skvělý nápad!
(Vzal s sebou i svoje páníčky).

 

DSC_9402
Sešli jsme se před Stromovkou a kam zamířili na procházku, je jasné.
Bylo tam nádherně! Jaro v plném proudu, všude šťavnatá travička a kvetoucí rostliny a keře v barvách snad celého barevného spektra. Dvě sametová štěňátka do této scenérie zapadla, jak šroubek do matky.
Výjev, skoro jako z Ráje, tak narušovaly jen závody koloběžek, které se ve Stromovce konaly.

 

DSC_9511
Delfínek se Simonem ukázali Jimovi celou Stromovku, probrali nejnovější dentální hračky a pak už jsme se rozloučili, aby Jim s páníčky stihli vlak domů.
Tak ahóóój, zase někdy!

 

* DELFÍŇÁTKO, TŘI MĚSÍCE NA SVĚTĚ *

24. 4. 2017
DSC_8795
Mladému pánovi je dneska čtvrt roku.

 

DSC_8071
Svoji váhu od narození znásobil 43,68421 krát.

 

DSC_8272
Kolikrát znásobil svoji délku není jasné, protože jeho délka nebyla známá ani při narození. Ale ocásek mu vyrostl o 12 cm.

 

DSC_8654
Už jsem si téměř jistá, že mi chovatelka neprodala psa, ale pytel blech.

 

DSC_7730
Delfínek je totiž neřízená ryba, tedy vlastně savec, který nepostojí. Všechno neustále zkoumá, bere do tlamičky, prohledává a objevuje.

 

DSC_7857
Objevuje život.

 

DSC_8695
Když se unaví, tak se trochu zpomalí a člověk si ho může prohlédnout. A když spí, tak si ho může i pohladit, protože se to šedivé tělíčko přestane turbo rychlostí někam pohybovat.
A to si ho pak vezmu do náruče a skoro ho snim, protože je neskutečně sladkej, heboučkej a voňavej.

 

DSC_8586
Delfín mezi nás dokonale zapadl a jak už jsem jednou psala, Simon je pro něj vším. Miluje ho, vzhlíží k němu, chodí za ním, prostě přesně to, čemu se říká, že bez něj nedá ani ránu.
A mě, myslím, má také rád :-D

 

* DVA POZNATKY *

21. 4. 2017

 

DSC_7541

Dnes přicházím se dvěma poznatky.

 

DSC_6843

První poznatek: když je někdo malý, tak bude jednou velký. A když je někdo velký, tak už nikdy nebude malý.
Instinkt & Simon (léto 2013)
X
Delfín & Simon (jaro 2017)

 

Desktop
Druhý poznatek: Delfín je skutečně delfín

 

xfcghnjmnsg
Hezký víkend!

 

* SIMON VS. DELFÍN *

16. 4. 2017
DSC_7455
Tyto Velikonoce jsem uspořádala psí, jarní bitvu.
Nejdříve musely být odstraněny krtčí nory, aby byl k dispozici ideální terén…

 

DSC_7414
…pak už ale nic nebránilo tomu začít…

 

DSC_7144
…bojovalo se ve volném stylu, neboli free stylu…

 

DSC_7212
…malé Delfíňátko vydá za deset štěňátek, proto nemělo v boji žádné výhody.
(A ještě ke všemu se z něj v bitvě stalo hororové monstrum z Vymítače ďábla)…

 

DSC_7236
…ovšem ze Simona také. (Při pohledu na něj vytane na mysl dokonce více hororů)…

 

DSC_7339
…ke konci už byl boj hodně dramatický, soupeřům ubývaly síly…

 

DSC_7231
…ale pak se štěňátko vytasilo s chvatem, který celou bitvu rozhodl…

 

DSC_7418
…a tak se vítězem stal…Delfín!

 

Poslední
Ve fotogalérce ještě pár fotek z líté bitvy a také, na zjemnění, obrázky pejsků v kytičkách.

* POPRVÉ V MOŘI, LASIČKA, ZBOŽŇOVANÝ SIMON A MOC VELKÉ TRIČKO *

9. 4. 2017
DSC_6565
Delfínkovi bude v úterý jedenáct týdnů. A roste doslova před očima.
(Jdu si třeba vzít do špajzu Tatra mačkací mlíko, vrátím se a Delfín je větší).

 

DSC_5997

Po odpolední siestě a svačince chodí mladý pán velmi rád na procházky do blízkého parku, kde utíká za každým malým pejskem.
(Slina na Francouzském buldočkovi je ovšem od Simona).

 

DSC_5821

Ale malá říčka (park) už Delfínovi nestačí. Chce do moře. A tak byl dnes poprvé v lese.
Simon, jako zkušenější, (v lese byl už po devítisté sedmdesáté deváté), ho vodil mezi stromy, ukazoval mu klacíčky spadané ze stromů, vhodné na hraní a dokonce spolu pozorovali lasičku.

 

DSC_5779
Lasička nelasička, nové štěňátko ve mně vytváří neustálé tendence kupovat mu nové věci. A tak jsem zašla do galanterie a koupila moderní tričko.
Jenže jsem neodhadla velikost a tak teď Delfín lítá po venku a všude mu všechno plandá.

 

DSC_6865
I přes to plandání je to boží pes!

 

DSC_6549
A Simon už ho má rád.

 

DSC_7413
(Pouhopouhé tři dny Símovi trvalo uražení z důvodu příchodu vetřelce do naší party).

 

DSC_7009
Delfín ale Simona zbožňuje ! ! !

 

DSC_6642
Je to jeho vzor. Chodí za ním jako pejsek, tulí se k němu v pelechu jako tuleň a skáče po něm jako klokan (nejraději po hlavě).
Simon mě až dojímá, jak se ke štěněti trpělivě chová. A nechá si všechno líbit:
Kousání, žužlání, provokování, pošťuchování i krádeže hraček a jídla.
(Sim je tak dokonalý a hodný pes. Nikdy jsem neměla lepšího).

 

DSC_6568
A na závěr, jako obvykle, malá fotogalérka. I když. Spíše velká fotogalérka. Delfínek je totiž tak neuvěřitelně fotogenický ❤, že těžko vybrat málo fotek do malé fotogalérky.
A jako úplná tečka videiko, na kterém je zachyceno, jak ti dvě čertiska řádí.

 

 

 

 

* DELFÍN *

24. 3. 2017
DSC_5382
Konečně nastal den D. a já jsem se rozjela pro pana D.!
Poslední chvíle před odjezdem pro štěňátko už ubíhaly neuvěřitelně pomalu. Den byl dlouhý jako měsíc a minuta jako hodina. Úplně jsem se vrátila pocity do dětství, kdy jsem se (pořád) na něco těšila.

 

DSC_5642
Novým členem naší party je Výmarský ohař krátkosrstý, který se jmenuje Filip Frisco z Lulečských lesů.
Uvědomme si ale, že za jméno nikdo nemůže. A hlavně se ve skutečnosti jmenuje Delfín.
Náhodička ovšem je, že tohle je můj už třetí pes, jehož jméno podle PP začíná na F!

 

DSC_5457
Je to úžasný, přátelský a neohrožený psíček! Celou dlouhou cestu domů skvěle zvládnul (prospal), nenechal se rozhodit dotyky tlapek cizích lidí, kteří ho chtěli neustále hladit. Evidentně si také užíval hlazení mojí tlapkou. (I když já už nejsem cizí, já jsem jeho).

 

DSC_5411
Když jsme dorazili domů, tak se Simon neuvěřitelně urazil, co že jsem to nastěhovala do kvartýru za veřelce! Sedl si do rohu a zakaboněně tam seděl asi hodinu. Taktéž kocourek Port nebyl vůbec rád. Na Delfína syčel a pak se šel zavřít do koupelny.

 

DSC_5518
Delfínek si z těchto netaktních projevů ale absolutně nic nedělal. Suverénně nakráčel do bytu, celý ho prošmejdil, vyčůral se a šel si lehnout na pohovku, kam má přísný zákaz vstupu.

 

DSC_5538
A tady je pár fotek z naší úplně první procházky:

Musím také představit Delfínkovi rodiče.
Otcem je JCh. Ch. Dianas Argentum Mercury Quicksilver, zvaný Fred (Mimmtrix JR x Greywei Forget Me Knot). DKK 0/0 (A/A).
Fred je mladý pes s velmi zajímavou krví, který patří mezi nejlepší pracovní psy v Chorvatsku. Je pravidelně využíván v lovecké praxi.

Matkou je C.I.E., C.I.B., MultiCh. JCh. Bead Babette z Lulečských lesů “U” (Fenomena Team Yasutomi x Enchanted by Elita Sirius Nova). DKK 0/0 (A/A), DLK 0/0 (A/A).
Krásná a pracovně úspěšná, všestranná fenka.