VÝZNAMNÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM

* SEZNÁMENÍ S POLÁRNÍKEM*

20. 7. 2020
DSC_2363
Okny, lesknoucími se jako výloha v cukrárně, dopadají sluneční paprsky, příjemně mi prohřívají klávesnici a já tak můžu pokračovat v příběhu o novém pejsku Polárníkovi tím, že povyprávím, jak na malinkého vetřelce zareagovali Simon s Delfínem.

 

DSC_2236
Když jsme se s Polárníkem blížili z jeho rodného Polska do nového domova v Praze, byla už hluboká noc.
Hvězdy svítily neobyčejně intenzivně (myslím, že jsem zahlédla i Polárku) a my jsme stoupali ulicí U Rajské zahrady* jako kdyby byla ozářena stovkami reflektorů.
(Jak se ostatně při příjezdu hvězdy sluší a patří).

 

DSC_2130
Polárník ospale mžoural, koukajíc z tašky po novém městě, které bude brzy jeho novým domovem.
Protože se v metru vykakal (mezi stanicemi Rajská zahrada* a Hloubětín) a vyčůral (mezi stanicemi Palmovka a Invalidovna), tak byl už pomalu připraven ke spánku.

DSC_1907
Ale já mu povídám:
“V první řadě. Ode dneška jsi žižkovák. A v našem revíru se chodí spát hodně pozdě.
A za druhé, ještě tě musím seznámit se dvěma ohaři.
To nebudeme odkládat na ráno.”

 

DSC_2246
Mladýho tato informace zjevně potěšila.
Najednou byl zase čilý jako mřenka a v tašce na rameni se začal mrskat tak, že klubko hadů proti němu bylo houfem mdlých nudlí v laciné pytlíkové polévce.
Už už chtěl vyskočit na chodník a tak jsem přidala do kroku.
Naštěstí mě jeho 2,7 kg těžké tělíčko nijak nezpomalovalo.

 

DSC_2540
Tak. A jsme doma. Řekla jsem si v duchu a položila tašku s psíčkem před vchodové dveře.
Polárník trošku znejistěl, protože se zpoza dveří ozýval hlasitý čuchot.
Pravou rukou jsem odemkla a levou pomalu otevřela dveře.
A jedno velké životní setkání mohlo začít.

 

DSC_2038
Kluci se ke mně s radostí rozeběhli a já povídám: “Překvapeníííí!”
Oba se, jako jeden muž (tedy jako jeden pes) zarazili a svůj pohled upřeli na štěňátko.

 

DSC_2222
Simon k pejskovi pomalu sklonil hlavu a strašlivě se zašklebil.
(Jako když tuhle spolkl omylem přejetou žábu).
Rázným krokem odešel do pelechu a dělal, že spí.

 

Přišla jsem k němu a začala jsem ho chlácholit.
“To je jen takovej malej pejsek. Možná že je i plyšovej, ten už vůbec nevyroste. A já ho jenom hlídám. Ten tady nebude nafurt”.
Simon (jako by mi nevěřil) se uraženě zvedl z pelechu a šel se zavřít do kumbálu, kde seděl až do rána jako socha.

 

DSC_1911
Naproti tomu Delfín byl nadšen.
Začal štěňátko přátelsky očuchávat, vrtěl ocáskem rychlostí 120 km/hod, lehal si, nechal se tahat za uši a kůži a už úplně probuzený Polárník po něm skákal jako na trampolíně.

 

DSC_2297
Od té chvíle se od své nové hračky Delfín nehnul ani na krok.
Tlapou velikou jako Polárníkova hlava ho jemně vyzýval ke hře a ožužlával mu kožíšek.

 

DSC_2440
Den už se ale skutečně chýlil ke konci.
Vlastně pomalu začínal den nový a to už bylo pozdě i na žižkováky.
Byl nejvyšší čas, jít do postele.

 

:-P
Zívající jsem z koupelny zamířila rovnou do ložnice, unavená tak, že jsem si spodní část pyžama oblékla na hlavu a horní část na jednu nohu, jak jsem ráno zjistila.
Polárník mě vesele následoval, ale protože štěňátka u mě nemají žádné zvláštní výhody a zákaz vstupu do ložnice nesmí být porušen za žádných okolností,
zabouchla jsem mu před čumáčkem dveře.

 

S dubovým lístečkem
Když jsem za chvilinku nakoukla do obýváku, abych zjistila, jaké místo si vybral k obývání, tak jeho růžový pelíšek to nebyl.
Ležel vlisovaný pod pohovkou a klidně oddychoval.

 

Pozlacený Polárník
Tak dobrou noc! *****

 

*

Hieronymus_Bosch_-_The_Garden_of_Earthly_Delights_-_The_Earthly_Paradise_(Garden_of_Eden)

 

 

* POLÁRNÍK *

28. 6. 2020
DSC_1805
Blížily se moje narozky a já jsem se rozhodla, že si věnuji dárek.

 

DSC_1708
Potřebovala jsem:
puntíkované holinky ve velikosti 44,
škrabku na brambory (nebo spíš batáty) pro praváky. Moje oblíbená škrabka se totiž ucpala šlupkou.
Dále jednu zarážku na záclonovou konzoli, která mi spadla z okna při jejich mytí, když jsem se je po dvou letech rozhodla vypulírovat. Protože jsem jednoho dne, po výhledu z okna, vyrazila ven v pláštěnce a kloboučku (bez holinek tedy), neboť to vypadalo, že je venku pošmourno a přitom byl slunečný den.
A podtácek pod bonsaj o průměru 23 cm.

 

DSC_1693
Uvažovala jsem, jak jsem byla po celý rok hodná.
Jestli si zasloužím zarážku, podtácek a škrabku? Nebo jenom škrabku a zarážku? A možná i holinky?
 Asi nejspíš jen ten podtácek. (Kvůli těm nemytým oknům).

 

DSC_1449
Ale pak jsem si uvědomila, že dárek musí být něco speciálního a jedinečného.
Něco pro radost a potěšení. Důvod k úsměvu. Zdroj legrace.
Něco, co miluju nejvíc na celém světě.

 

21. 6. 2020 IV.

A došlo mi to.
Už přesně vím, co si koupím k narozeninám.
Pejska!

 

DSC_1471
 A tak jsem si dojela do polské Varšavy pro štěňátko Border kolie.

 

Zatím jsme stejně velcí
Jmenuje se Polárník ♥
A je to taková malinká něžná a kouzelná ještěrčička.

 

DSC_1796
A pěkně hbitá ještěrčička.
Moje budoucí agility naděje.
(Která se odborně nazývá Zero Zero Seven Sonic Workaholic, jeho lejstra jsou k vidění ZDE a fotky z období u chovatelky ZDE).

 

21. 6. 2020 VII.
A proč mu neříkám James, ale Polárník?

 

DSC_1803
Jméno Polárník se mi nekonečně a nepřekonatelně líbilo od chvíle, kdy jsem sledovala Velkou pardubickou, kde závodil kůň Polárník. (A kde tragicky skončil jeho život).
Od té doby už jsem se nemohla na Velkou pardubickou dívat, ale jméno Polárník mi zůstalo nesmazatelně v paměti.

 

polda8
A jakmile jsem si rozbalila (rozuměj z psího pelíšku vymotala) ten nejúžasnější dárek pod sluncem,

 

DSC_1750
toho černo-sněhobílého medvídka, bělouška s bílou lysinkou, sněžného psíčka,
měla jsem o jméně ihned jasno.

 

Zvědaveček
Když jsem hledala fotku koně Polárníka, narazila jsem na jeho datum narození. Narodil se 5. 3.
Můj Polárník se narodil 3. 5.
Je proto možné, že se kůň převtělil do psa a pes tak bude výborně skákat přes překážky.

 

21. 6. 2020 V.

Musím zde také zmínit, z jaké dobré rodiny Polárník pochází. 
Má čtyři sestry a tři bratry.

 

106984302_4748520651886262_1222074859126980887_o

Zleva doprava:
Slečna Focus bydlí ve Finsku,
Mladá paní Sisī v Lotyšsku,
pak je Polárník, ten žije v Banánové republice,
slečna Kobie ve Slovinsku,
pan Dexx v Německu,
a v Polsku bydlí chlapci Fen a Voodoo a slečinka Boo-Wee.

 

 

Jejich otcem je Ultra High Voltage Sonic Workaholic, narozen 1. 7. 2016.
Kouzelný pes, s bezvadnými výsledky zdravotních testů, které se u Border kolií provádějí.
Věnuje se hlavně agility (v kategorii A3), dogfrisbee a pasení.

 

 

Matkou je rošťanda Fru, narozená 10. 8. 2015.
Má také perfektní zdravotní výsledky a propadla pasení, dogfrisbee, agility a obedience.

 

 

Tak. To je o tom mém novém klukovi vše.

 

 

V zaujetí
Snad se ti s námi bude skvěle žít, malý Polárníčku!

 

Tak mi už jdeme. Ahoj.

 

* MILOVNÍCI PRÁCE *

15. 6. 2020
IMG_3217~photo-full
Tak jsem Simona zase vyvezla. Do společnosti. Na zkoušky agility.
Tušila jsem totiž, že už mu velmi chyběla závodní atmosféra, adrenalin a napětí.

 

A bum, byly z toho hnedle dvě třetí místa!

 

Na stupínku s trojkou se naparoval jako páv, šermoval s vyhranými pamlsky, které držel v tlamičce, na všechny světové strany a jemňounce mručel spokojeností, jako plyšový medvěd s motorkem zašitým v bříšku.
Mezi běhy se chladil v neckách se zelenou vodou a k naprosté spokojenosti mu nechybělo vůbec nic.

 

IMG_3221~photo
A s Delfínem jsem se KONEČNĚ pustila do přípravy na podzimky a …. jsem absolutně nadšená.

 

V zimě jsem s ním dělala aporty na atrapách a teď hned na prvním výcviku přešel na zvěř.
Na druhém už dělal dlouhé vlečky s lomem.
Krásně vystavuje, má nekonečnou chuť do všeho.

 

Je paráda s ním pracovat a pozorovat, jak lovecký pes dělá to, pro co byl zrozen a neuvěřitelně ho to baví.

 

6AB3841B-2CA1-475C-87B7-34309A06F7FC

 

* ČAU, ŠTĚŇÁTKA *

22. 5. 2020
97997427_10156946243816681_6891993372597157888_o
Nastalo to, co muselo neodvratně přijít.

 

98007719_10156946243836681_3333063023068708864_o
Jenom to přišlo nějak strašně rychle.

 

98205645_10156946243066681_5736540530230165504_o
Ano, je to tak,

 

97162473_10156946246621681_7989576289474314240_o
štěňátka, tedy teď už spíše malí samostatní živočíšci,

 

97603371_10156946245986681_6367921299930480640_o
odešli do svých nových bytů, domů, vil, zahrad, obýváků, hausbótů, pelíšků, postelí, houpacích křesel, gaučů a náručí.

 

98574658_10156946247921681_9215204555246010368_o
Byly to čtyři měsíce, zdánlivě stejné jako každé jiné, ale ve skutečnosti výjimečné.
(Ano, zdaleka nejen kvůli štěňátkům).
 

 

A pro mě to byly nádherný čtyři měsíce.
Od začátku do konce.

 

97892457_10156946242696681_5967557810240618496_o
Od napětí, jestli to klaplo a pak radosti, že to klaplo. Od nedočkavosti, kdy už se narodí

 

97811089_10156946247006681_8852593540325179392_o
a zvědavosti, kolik jich bude. Od očekávání, jak budou barevní a genderově (ne)vyvážení,

 

97870663_10156946246841681_6763396708815601664_o
přes velikánskou radost, když se narodili,

 

98166115_10156946245501681_883428717852884992_o
čekání na otevření prvního očíčka, pozorování jejich pokroků, prvních her, ale i bitek.

 

98203310_10156946246381681_5111414156330795008_o
Až k jejich dokonané přeměně v dokonalé a samostatné psí jednotky.

 

98002496_10156946248586681_8053374764481249280_o
Bude se mi po nich strašně stýskat.

 

98018258_10156946245806681_4401056527264251904_o
A bude mi chybět to každodenní pozorování.

 

Na rozloučenou ještě fotky všech fešáků a fešand v postojích…

 

 

A to je všechno.
 
Tak štěňátka moje milovaný, mějte krásný a dlouhý životy!

 

 

 

* ZÁVIST *

14. 5. 2020
DSC_1317
Poslední dobou se u mě v obrovském rozsahu vyvinula velmi nepěkná vlastnost.

 

95822764_10156925660916681_4547634015795937280_o
Je to dokonce jeden z hlavních hříchů.

 

love
Ta vlastnost se jmenuje závist.
A zžírá mě jako kyselina. Už jsem i trochu zezelenala (na ouškách).

 

Brácha a ségra
Já totiž strašně závidím té chovatelce, že si může štěňátka pochovat.

 

 

A pomazlit, poňuchat, podrbat, upusinkovat, pohladit a naživo pozorovat.

 

Jenže já nevím, kudy se jde do Švédska.
 
96696321_10156925660421681_1944484737468858368_o
To je nepředstavitelné utrpení, nemoci si na ně sáhnout.

 

Takhle jsem v životě netrpěla!

 

loveeeee
Ale musím to zastavit. Je to odporná vlastnost.

 

Takže teď si půjdu zameditovat a zkusím závist přetavit v přejícnost.

 

Vy se zatím koukněte, jak štěně nese nohu a chovatelka z toho má radost.

 

 

Fajn.
Už jsem se trochu zklidnila.

 

A proto může následovat malá fotogalérka s fotkami štěňátek v postojích, ve věku 44 dnů.

 

 

Royalty Rocks Laura Trott

Royalty Rocks Asafa Powell

Royalty Rocks Mo Farah

Royalty Rocks Jason Kenny

Royalty Rocks Jade Jones

Royalty Rocks Lilly King

Royalty Rocks Usain Bolt

Royalty Rocks Liam Heath

Royalty Rocks Catherine Skinner

Royalty Rocks Almaz Ayana

 

Grrrrrrrrrr. Já té chovatelce tak strašně závidím!

 

 

* SIMON MÁ SEDMÉ NAROZENINY *

13. 5. 2020
DSC_0562
Kterápak kočička to má dneska sedmé narozeniny?
No jasně, Simon!♥

 

Ale co mu mám koupit?
Oddělovač semínek z okuky má. Zhasínač svíček taky (a v životě ho nepoužil). Špekáčkovar, leštičku na drápy, čelenku s losími parohy, vytlačovač zubní pasty, jachtu, obal na ocas, elektrickou pinzetu na klíšťata, má. Všechno má.
A vlastně.
Nezáleží na tom, kolik toho vlastníme. Pocit jistoty nemáme nikdy.

 

Chtělo by to nějaký zážitek. Nějaký, který by mu udělal opravdu obrovskou radost.
Už vím.

 

DSC_9395
Půjdeme se vykoupat.

 

DSC_2409
Tak všechno nejlepší k narozeninám, Sisinko! ✮✮✮✮✮

 

 

* DALŠÍ VÁRKA ROZTOMILOSTI *

26. 4. 2020
22555
Okamžitě to tu zase musím zaštěňátkovatět!

 

22222225
Ta chvilka bez nich…

 

5222222222
…pár okamžiků je nevidět…

 

Na procházce (25 dní)
…brrrr, strašně se mi po nich stýskalo!

 

Všech deset! (25 dní staří)
Tady jsou zrovna ve své herně, plné interaktivních hraček. A je jim přesně 24 dní.

 

Když jim bylo o den více, vzala je chovatelka poprvé ven.

 

522
Okukovali sluníčko a hebkou trávu testovali ještě sametovějšími tlapkami.

 

25555
Tu sladkou drobotinu je radost fotit.

 

A tenhle malý čudlík je toho důkazem.

 

522222
Dvacátý sedmý den života štěňátek je chovatelka začala připravovat na výstavní kariéru.
(A bude to pravděpodobně velmi zářná kariéra, soudě podle toho, jak profesionálně stojí ve výstavních postojích).

 

(A nebo je taky možné, že za vším musíme hledat mleté maso, díky kterému štěňátka stojí jako vojáci).

 

1 měsíc
Na následujících obrázcích je štěňátkům měsíc.

 

jeden měss
Malí Simonci jsou neuvěřitelně zvídaví,

 

11 měs
přítulní,

 

jeden měs
neohrožení,

 

1 měsíc
družní,

 

1 měěs.
a jsou to dobří lovci.

 

1 m
A už za měsíc se rozjedou do svých nových domovů…

 

 

❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤

 

 

* OSAMOCENI NA MOSTĚ *

22. 4. 2020
DSC_0683
Musím to tu trochu odštěňátkovatět.

 

DSC_0663
A přidat sem kapičku důstojnosti, vznešenosti a majestátnosti.

 

DSC_1092
Trochu klidu, nadhledu a zkušeností.

 

DSC_0635
A udělám to tak, že sem frknu dva pořádné dospělé psí chlapíky,

 

DSC_1200
pantátu Simona a pana Delfína,

 

DSC_0647
kteří vstávali v 5:15,

 

DSC_1269
abychom zastihli Karlův most v celé své nádherné nahotě, tedy jeho nádherné nahotě, asi lépe řečeno, bez stánků a bez lidí.

 

DSC_1256
Ale nějak jsme se špatně domluvili.

 

DSC_1117
Protože já jsem vstávala v 8:15.
V tom momentě, když mi někdo, nevím kdo, zabořil dráp do hlavy.

 

DSC_0699
Na most jsme dorazili v poledne.
Cha chá, ovšem nebyla tam stejně skoro ani živáčka! (Až na pár lidí, kterým skřehotaví racci, ozdobeni oranžovým zobáčkem, kradli roušky).

 

Něco úžasnýho - sami na Karlově mostě
A tak kluci na mostě mohli řádit jako černé ruce a já jsem cvakala a cvakala spouští.

 

V protisvětle
A pak měla na kartě fotky, které už asi (naštěstí i naneštěstí) nepůjde nikdy zopakovat.

 

 

 

* ROZBOR OSMÉHO AŽ JEDNADVACÁTÉHO DNE ŽIVOTA ŠTĚŇÁTEK *

16. 4. 2020
8888
Rozhodla jsem se, že popíšu a rozeberu fotky štěňátek (malinkatých přírodních děl) tak, jako se dělají rozbory obrazů.
 
Například Vermeerovo mistrovské dílo Mlékařka.
Vidíme obraz ženy nalévající mléko v místnosti – kuchyni. To, že jde o stylizování interiéru do kuchyně, soudíme podle chleba v ošatce, nůši pověšené na skobě hned vedle okna, džbánů a talířů na stole.
I přes nenáročnost a jednoduchost tématu zde umělec neuvěřitelně věrohodně zachytil jedinečný okamžik tekoucího mléka, dokonale reálné světlo prosvítající oknem do místnosti a dodávající ztvárněné situaci jedinečné kouzlo. Velmi věrohodně je zachycen výraz na ženině tváři – jemně pootevřená ústa a ladnost postoje, s nímž mléko nalévá.
Okno Vermeer používal pro perspektivu – jako část sestavy prostorových plánů, který nás nasměruje k ohnisku obrazu. Setkáváme se zde i s dalšími efekty, jako snížený strop nebo zvýšená podlaha. Tímto Vermeer povznesl malbu z pouhé reprodukce na reflexní, skutečné dílo.
Dalším rysem tohoto díla je způsob, jakým vyjádřil absolutní přesnost ve znázornění textur, barev, tvarů a nařasených draperií, aniž bychom při pohledu na obraz nabyli dojmu těžkosti a pracnosti.
Tento umělecký skvost byl namalován kolem roku 1660 a nalezli bychom ho v Rijksmuseu v Amsterodamu.

 

685px-Johannes_Vermeer_-_Het_melkmeisje_-_Google_Art_Project
Tento snímek (a i všechny následující snímky a videa) byly pořízeny kolem roku 2020 v Björsboväge, ve Švédsku.

 

Na fotce vidíme zadek. Nebo spíše zadeček. Výjevu dominují packy, které vlivem perspektivy působí robustním dojmem. Jemňoučce a heboučce vyhlížející polštářky tlapek navozují dojem klidu a čistoty.
Ocásek směřuje doleva, což vnáší trochu chaosu a neučesanosti do jinak velmi poklidné fotky. Proporčnější by bylo, kdyby ocásek směřoval doprava. Také je rušivé, že na obrázku chybí horní půlka psa. Nevíme proč tomu tak je.
Z fotografie nelze určit, jestli se jedná o pejska nebo fenku. Nikoho ale na zádíčka přetáčet nemusíme. Z ověřených zdrojů (chovatelka) totiž víme, že bílooranžoví jsou pouze pejsci. A tak bude na obrázku zaručeně pejsek.

 

93208847_10156825722286681_2936328162268676096_o
Následující fotografie nám nabízí pohled na poloprofil maličké fenky. Podle dek, polštářů a plyšového zvířete můžeme usuzovat, že se výjev odehrává v pelechu.
I přes jednoduchost tématu je zde jedinečně zachycen okamžik zírání na opici. Je dokonce možné, že vedou jedna s druhou dialog.
Světlo které prosvítá oknem umocňuje celou scénu a dává fotce úžasný náboj. Velmi věrohodně je zachycen výraz ve fenčině tváři. A co teprve ta ladnost posezu a jemně přivřená oční víčka, kterými se na opici dívá!
Z fotografie je patrné, že je opice umělá. Ovšem je vyrobena tak opravdově, že se fenka domnívá, že má v pelíšku živého Orangutana.

 

93004706_10156829437186681_7708344699970387968_o
Naší pozornosti nemůžou uniknout ale ani obrázky pohyblivé – videa.
Na plátně vidíme štěňátka, která jsou asi opilá nebo zfetovaná. Už se pokoušejí štěkat a nahánějí tak hrůzu všem lidem okolo. Není radno se proto k porodní bedně přibližovat.
Za pozornost stojí také to, že se pohybují pouze hnědobílá štěňátka. Bílooranžoví pejsci spí.
Celý monotónní výjev rozbíjí ke konci videa maličký vyjící capart, sedící v levém horním rohu.

 

 

Můžeme se přesunout k další fotografii na které vidíme ležící objekt.
Přírodou dokonale propracovaná psí tělíčko vdechlo fotce život. Ideální proporce skrčených paciček, ocásku a hlavičky ve středové kompozic diváka vtahuje do nitra obrazu. A divák si klade otázku, co se asi pejskovi zdá?
O pozitivitě štěněčího snu nelze vzhledem k usměvavé tlamičce pochybovat. Pozorovatel ale může jen hádat, jestli se pejskovi zdá o mléku, mlíku or about milk.

 

92320288_10156827753111681_4378121032536424448_o
Jin a Jang, černá a bílá, dvě (spojené) části jednoho celku. I tak by se dala popsat tato fotka.
Linie zavřených očních víček dvou psích sourozenců jsou centrálním motivem fotografie. Dopředu vystupující světlý čumáček upozorňuje více na bílooranžového psíčka a ten tím pádem fotografickému výjevu dominuje.
Umělé světlo dopadající na fotku nechává naprosto vyniknou kontrastnímu přechodu mezi hnědou a oranžovou psí hlavou. Totéž světlo také zjemňuje barvy a textury předmětů, zejména růžové draperie v pozadí.

 

144
Následující portrét je mimořádný v tom, že oplývá naprostou barevnou harmonií.
Tyrkysová modř a okouzlující růžová (plyšová zvířata) v levé části snímku, v kombinaci se zlatavě okrovou psí hlavou v podobném kompozičním poměru nedovolují divákovi vnímat nic jiného než tuto fotku.
Ve světle pootevřeného okna je tak dokonale zachycena tato téměř intimní chvilka štěňátka. Plachost pejskova pohledu, (který trvá jen zlomek vteřiny), na to tyrkysové zvíře je dojemná. Je z něj cítit láska, která doslova dýchne na nás, diváky tohoto výjevu.
Svoji úlohu zde sehrála i tmavá barva na pozadí fotografie, umocňující tajemnost psíčka, který jakoby vstupuje do obýváku diváka. A divák už už natahuje ruku aby podrbal pejska pod bradičkou. Ale ne, nejde to. Je to jen iluze.
Fotografie jsou iluze.
Navíc je dokonale matoucí červený obojek na krku štěňátka. Červenou přeci nosí holčičky, ne? Ne. Toto je chlapec.

 

93127950_10156829437036681_6441744859966472192_o
Další z pohyblivých obrázků snad ani komentář nepotřebuje.
Měla bych jen jednu poznámku. Není hezké od matky, že ujídá stravu svým vlastním dětem.
A taky ten oranžovej by se nemusel sobecky cpát a lézt až do misky.

 

 

K organizaci prostoru na dalším snímku slouží překřížené packy a hlavička. Ty tvoří čistou linii prolínající se snímkem jako paralela.
Dominantní levá strana fotky je podpořená gestem (vyplazeným jazejčkem) a natočením hlavy štěňátka. To pohled diváka upoutá a pejsek vlevo tak na sebe strhává veškerou pozornost.
Tato fotka nás ale nutí i přemýšlet.
Patří hlava vlevo k nohám vpravo?
A tělo vespod patří k hlavě vpravo?
Možná ale tělo vespod patří k nohám nahoře.
A nebo ta hlava vpravo by mohla patřit k těm nohám…
No.
Některé výklady fotek či obrazů nemusí být úplně přesně interpretovány.

 

14444
Na tomto snímku je mistrně zacházeno se světlem, kdy je část hlavičky ukryta ve stínu a čumáček je osvětlen. Takové osvětlení dodává portrétu nádech lehké dramatičnosti.
Kompozice z anfasu vyfotografované hlavy pobožně vzhlížející psí princezny na nedominantním tlumeném pozadí tvoří Zlatý řez.
Hlavní děj se odehrává v popředí fotky a je osvětlený. Podružný děj (spící sourozenci a plyšová zvířata) v pozadí výjevu zůstává v odstínech šedi, červené a modré barvy.  Tím se vytváří dojem prostoru v obraze.

 

93199307_10156829436966681_401298134703013888_o
Na poslední fotografii vidíme spící psí tělíčka schematicky seskupená v ukázkovou diagonální kompozici.
Huňatá a výrazně barevná draperie v pozadí ostře kontrastuje s těly štěňátek a dodává tak pejskům mnohem větší důraz a dramatický ráz.
Nelze si nevšimnout jisté rasové preference štěňátek. Oranžoví inklinují k oranžovým, hnědí k hnědým.
Můžeme jen doufat, že to do budoucna nezavdá příčinu k nějakým rasovým potyčkám.

 

93423782_10156843185291681_379319386890043392_o
A na závěr ještě jedna novinka.
Kluci a holky mají už i svá oficiální jména! (Viz. poslední foto ve fotogalerii – prvních pět jmen pejsi, dalších pět fenky).
A teda já jsem ostuda. Vím pouze kdo je Usain Bolt. Jméno Asafa Powell mi taky něco říkalo (zpěvák jsem si myslela že to je) a zbytek jsem si musela vygooglit.
Ha ha ha. Chovatelka má asi ráda sport.
(Asafa Powell není zpěvák).
A štěňátka určitě čeká zářivá budoucnost.
❤❤❤
#ilovethem #malisimonci

 

 

 

* UŽ JE TO TADY !!! *

26. 3. 2020

 

90870569_10156777572986681_6059612690404343808_o

Ve čtvrtek, dvacátého šestého března, se Simonovi narodila štěňata.

 

 

Je to víceméně zajímavá událost, ale nebudeme z toho dělat vědu. Vlastně to ani moc zajímavá událost není.
Vždyť se jedná jenom o zvíře, o nižší druh, než je člověk. Je to pouze savec (viz. níže) kmene strunatců, řádu šelem, čeledi psovitých. A takových psů se dnes a denně rodí miliony.
Takže nic převratného se nestalo.

 

91343768_10156774944626681_1988805853616013312_o

Jsem velmi inteligentní a dospělý člověk, tudíž nějaké infantilní dojímání a šišlání ode mě rozhodně nečekejte. Tady nejsme na Mimibazaru a texty zde mají vysokou úroveň.

 

 

Nedá se ani říct, že jsou ta štěňata hezká. Oči mají zavřené, takže nejde rozpoznat, jaké mají úmysly. Jestli třeba nebudou intrikovat.
Nebo tak něco.
 
I když teda pacinečičinky mají kouzelňoučký! Jak jsou malinký a novoučký, neochozeňoučký. Jako by byly právě vyrobený v továrničce.
A jak se maminečka Rio o štěňátečka hezounky stará!
Jenom škoda, že tam nemá manžu Simona. Vidět je pospolu u jejich mimísků by bylo pohlazeníčko po dušič…
 
Ne, ne, ne. Klid.
Nějakou úroveň si musím zachovat.
A ty packy jsou nebezpečné. Mají ostré drápy a můžou být pro člověka rizikem.

 

90639756_10156777572516681_1728978134847455232_o

Musí se ale nechat, že mají buclatý nádherný tělíčka s heboučkou srstičkou jak z alabastříčku.
A já se picnu, jak ono se to dobejvá k cecíčkům! A ocásečky mají dokonaloučce oválňoučký a ideálně dlouhouč…
No tak. Prrr, prrr.

 

Nevím co je hezkého na těch tlustých tělech.
Ani fleky na sobě ta štěňata nemají pravidelně umístěné. Mají je tam rozložené neorganizovaně. Jsou to různě velké fleky a to mě rozrušuje.
A ocasy mají moc dlouhé, vždyť to je jak zadek hada, dobrý tak maximálně jako záložka do knihy.

 

 

91064503_10156777573156681_7685158460756852736_o

Ovšem jak ta drobotinka sladce kníká! To je neskutečně lahodnej zvuk, který by šel pouštět jako relaxační hudba místo zvuku velryb. Miláčci milovaňoučký a krásňouč…
Dost! Musím si opravdu zachovat nějakou intelektuální úroveň a vyspělost.
Vydávají podivné zvuky, ta psí mláďata. Vůbec nevím co jako chtějí říct. Já jim nerozumím.

 

 

Ale teda hlavičky mají dokonale kulaťoučký. To snad ani není možný, jak jsou souměrňoučký.
A jak hajinkaj ťuťánci slaďoučký. A nosánečky mají vůbec nejroztomilejší a funěj nejmelodičtěji na celém světě, drobátka zlatý.
Ne. Hlavy mají moc malé. I když…

 

Vzdávám se.

 

 

Ňufánci milovaný…
…broučci nádherný….
…ťu ťu…
…zlatíčka…
…prdelky…
…pusinky…

 

…nejkrásnější ve vesmíru… a i v galaxii, i když to je možná to samý, nevim…
…a chytrý…
…a pracovitý, společenský, poslušný, kamarádský a geniální určitě…

 

…miláčci cukrblíkový…
…sluníčka nejzářivější…

 

…pejsánečci nejrozkošnější…

 

91075991_10156785749116681_6121448502795960320_o

Tak.
Teď tady ten svůj malinkatej virtuální prostůreček, pardon, chtěla jsem říct malý virtuální prostor, budu setsakramentsky spamovat těmahle malejma pišišvorama!

 

 

91311178_10156785749496681_7086293123222994944_o

A teď to hlavní.
Narodilo se celkem deset štěňátek ❤.
Pět kluků (tři bílooranžoví, dva hnědo-bílí) a pět hnědobílých holek.*
(Myslím, že má Simon silné geny).
Všichni jsou krásní, (jak už bylo  ̶j̶e̶d̶n̶o̶u̶ třicet sedm krát řečeno) silní a zdraví, s porodní hmotností od 457 do 592 gramů.

 

 

Takže kdybyste měl někdo zájem o štěňátko po nejlepším psovi na světě, Simonovi, tak si naplánujte výlet na ten nádherný sever, do úžasného Švédska a zazvoňte na zvonek chovatelské stanice Royalty Rocks.
I když ony teď budou vlastně dva roky zavřený hranice. Tak nic.

 

 

91095070_10156785749676681_4051318976733511680_o

A na závěr foto hrdého otce, který si podmanil Staromák.
 
* Nejsem dobrý tipař

 

Hrdý otec 

… andílci nejkrásnější…