TFP FOCENÍ

* KARTÁČKOMÁNIE *

1. 8. 2014
DSC05926
Simonkova láska ke kartáčkům roste každým dnem. Musela jsem mu koupit velké množství zubních kartáčků aby byl zcela spokojen. Teď si také velmi oblíbil takové ty větší kartáčky na ruce a nepohrdne ani kartáčem na podlahu. Prostě musí to mít štětinky!

 

* SIMON, JUNIOR ŠAMPION ČESKÉ REPUBLIKY *

23. 7. 2014
DSC05680
Tak už je to černé na bílém, že je Simon Junior šampion ČR! Abych to úplně upřesnila, je šampionem krásy, bohužel ne práce :-P
Zavolala jsem si Simonka k sobě a s kytičkou v ruce, jako výrazem blahopřání, mu povídám: “tak si představ, že jsi se stal…héééj, kam jdeš?” Simona vůbec moje proslovy nezajímaly a šel si do koupelny pro svůj kartáček, protože jeho nejoblíbenější činností je nyní neustálé nošení zubních (psích) kartáčků v tlamičce. Kartáček jsem mu vzala a říkám mu znova: “Simonku, ty seš tak hrozně krásnej, že jsi se stal jun…” a než jsem to dořekla vidím, že ho zase nevidím, slyším opětovné štrachání v koupelně a Sim si strašně šťastně a hrdě nese Instinktův kartáček. “A tak si z těch kartáčků udělej třeba mauzoleum”, uraženě mu povídám a kytičku si dávám do vlasů.
(To že má také nový pracovní certifikát a může se na výstavě hlásit do třídy pracovní jsem mu radši ani neříkala, protože hovory o výstavách nemá rád.)
No, ještě že je tu už víkend a zítra jdeme na dlouhatánský výlet.
Krásnou neděli všem!
 

* NVP MLADÁ BOLESLAV *

19. 7. 2014
Hrdý pes
Další sobota je tu a s ní i další psí výstava – Národní v Mladé Boleslavi. Dnes to ale vezmu hodně zkrátka, protože na výstavě bylo vedro a i teď je strašné vedro, tak aby se mi nepřehřál počítač.
Kromě pobíhání v kruhu jsme jen leželi ve stínu, popíjeli ledovou kávu (já) a chodili se koupat k řece (Simon s Instinktem) před dostihovým areálem, kde se akce konala.

 

IMG_1421
A jak Simon dopadl? Ve třídě mladých dostal od rozhodčího Václava Vlasáka známku V1, CAJC, BOJ a následně i BOB. Ziskem třetího CAJCe tak splnil podmínky pro udělení titulu Junior šampion ČR a po vyřízení všech formalit to také Simonovi slavnostně oznámím a jsem zvědavá, co na to bude říkat!
No, je to prostě můj BOBík malej.

 

Pozorující mumraj na výstavě

* PRÁZDNINOVÝ VÝLET ČERNOŠICKÝMI LESY *

5. 7. 2014
DSC05497V první, červencové sobotní ráno mě probudilo jemné šustění. Rozespale jsem vykoukla z postele a vidím, že se mi Simonek s Instinktem hrabou v diáři! Drápkem se zastavují u data 5. 7. a když vidí, že tam není vyznačená žádná výstava, Simon si radostně odfrkne a Instinkt mu olízne ouško. Znamená to pro ně totiž to, že se budeme věnovat naší úplně nejoblíbenější činnosti – hikingu (tedy pardon, turistice. To slovo se mi ale nelíbí, tak jsem si vypůjčila a zkomolila slovo pojídačů hamburgerů a také cestujících červenými autobusy, kteří musí mít deštník vždy při sobě).
DSC05469
Hned jsme vyrazili vstříc sluníčku a vůni lesa, protože v Praze je to s tou vůní špatný. Simon tentokrát nedal jinak, než že si s sebou vezme balónek (samozřejmě ho za chvíli ztratil.)
Putovali jsme lesy, polními cestami, tajuplnými stezičkami vyšlapaných od divokých prasat a také kolem řeky Berounky, která psy dokonale osvěžila.

 

DSC05470
Najednou vidím, že Simon nese žabku! Žabka byla skoro nová, tudíž bylo jasné, že někomu patří. A tak jsem Simonovi vzala z huby žabku a volám: “Haló, našla jsem žabku, čí je”? (Už ta lež ve větě, že jsem žabku našla, přitom byla ukradena mým psem!). Hnědého Skokana, který se vynořil z pod hladiny jsem ujistila, že se nejedná o jeho partnerku, ale o dámskou botu žabku. A on se s úlevou zanořil zpátky do vody.
Hledání majitelky žabky ale intenzivně pokračovalo, až jsem narazila na stan, kde se už lidé po botě sháněli. A byli to velmi milí lidé, protože se vůbec nezlobili a dokonce s nadhledem přešli i slinu na žabce, kterou jsem nějak přehlédla (ale samo hned v Berounce umyla).

 

DSC05486Raději jsem ale pro dnešek s Instinktem a Zlodějem žabek (Žabožroutem) zamířila opět na ty osamělé stezičky vyšlapané od divokých prasat, protože lumpáren už bylo pro dnešek dost. A pak do pelíšků, pořádně se vyspat na další nový den…

* NÁRODKA V KLATOVECH *

28. 6. 2014
DSC05373Týden se s týdnem sešel a my vyrazili na další výstavu, tentokrát národní, pořádanou v Klatovech. Ještě nikdy jsme se klatovské výstavy neúčastnili a tak jsem byla zvědavá na to, jaké to tam bude.
Už na nádraží byla cítit nádherná, prázdninová, jihočeská atmosféra. Skauti odjížděli na tábor, panímámy s prázdnými košíky se chystaly do vedlejší vesnice na třešně a starý výpravčí si pokuřoval na lavičce a pozoroval všechen ten cvrkot.
DSC05340
Výstavní areál (tedy ve skutečnosti atletický stadion) se nacházel kousek od nádraží, takže jsme tam byli coby dup a zařadili se do dlouhé fronty, co se táhla od přejímky.
Svůj kruh jsme brzy našli a tak jsme mohli pořádně projít celý areál, dát si ledovou kávu a taky maliny a jahody, zcela grátis, věnované přírodou a rozseté všude po stranách areálu.

 

DSC05377No a jak Simonek dopadl?
Ve třídě mladých mu rozhodčí Leoš Jančík zadal známku V1 a titul CAJC a BOJ. A posudek?:
” 13-ti měs. pes, silná kostra, standardního brakoidního typu, nůžkový skus, plný chrup, korektní čenichová partie, ucho dobře nasazeno, oko odpovídá barvě srsti, dobrý formát, pes by mohl být výraznější v zádi, ocas korektní, hrudník standardní, výborná mechanika i úhlední.”
DSC05380
Byla to skvělá výstava. Taková jakoby jiná. Možná tím areálem nebo podnebím Jižních Čech, ale prostě myslím, že jsme tam nebyli naposledy.
Krásné prázdniny všem!

 

* MVP BRNO *

21. 6. 2014
DSC05245
A zase výstava! Tentokrát mezinárodní v Brně. Takže velmi brzké vstávání, výběr literatury do vlaku, jízda šalinou číslo jedna až na výstaviště a už jsme na místě. Kruh hned nacházíme a čekáme na posuzování. Italáčků se přihlásilo hodně (i zahraničních), takže se můžeme kochat pohledem na ně. No a Simon už je na řadě, nastupuje ve třídě mladých a rozhodčí Petr Řehánek mu zadává známku V1 a titul CAJC, takže Simon rozjíždí českého junioršampiona.
Ale teď už spěcháme rychle domů za Instinktem a jako pozornost z Brna mu vezeme uzenou prasečí nohu, kterou jsme koupili v jednom stánku. 
Tak dobrou chuť, Inste!

 

* JUBILEJNÍ 20. OBLASTNÍ VÝSTAVA V KUNRATICKÉM PARKU *

7. 6. 2014
DSC05190
Na tuhle komorní výstavu jsme se těšili, protože byla pořádaná v parku. A protože v parku se pohybujeme dost často, byli jsme na výstavě jako doma! Stín, pohodička, milí lidé…
Simonek šel na řadu hned ze začátku. Ve třídě mladých dostal od rozhodčího Miroslava Václavíka známku V1 a posudek:
“Roční pes, výborná kondice, hlava odpovídá věku, správná linie, dobrý náznak laloku, standardní tělo, dobrý pohyb”
No a deset minut po zahájení výstavy bylo hotovo a mohli jsme tak vyrazit do Kunratického lesa, procházet ho křížem krážem asi čtyři hodiny a užívat si krásného dne.

 

* MEGASUPR VÝLET V OKOLÍ ŘÍČAN *

1. 6. 2014
DSC05080
V neděli, prvého dne jednoho z nejkrásnějších měsíců roku, jsme dostali chuť na pořádný (= dlouhý) výlet. Zabodla jsem prst poslepu do mapy Prahy východ a určila tak směr naší cesty – okolí městečka Říčany. 
Osud určil prostředí naší cesty náramně. Vedla totiž polními cestami a lesy bez vrstevnic. Sluníčko svítilo tak akorát, psi byli celý den v přírodě maximálně spokojení. Nechybělo ani osvěžení v četných vodních tocích.
Procházeli jsme různými vesničkami, například Mukařovem, kde je opravdu jedinečný  kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo Louňovicemi, kde je kamenolom a z něho pochází základní kámen Národního divadla. Když jsem hledala o této obci podrobnosti ve Wikipedii, dozvěděla jsem se, že v roce 1932 v ní byly evidovány tyto živnosti: obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, kovář, obchod s krmivem, lom, porodní asistentka, 4 rolníci, řezník, sadař, 2 obchody se senem a slámou, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, trafika, truhlář, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Nyní je ve vesnici už pouze to nejnutnější, jeden hostinec.

 

DSC05084
Pak jsme se opět zanořili do hlubokých lesů, zapsali se do Lesní knihy (jakási návštěvní kniha lesa umístěná v dřevěném altánku, kam se turista podepíše a eventuálně připojí nějaký vzkaz) a pak už jsme uzavřeli výletní okruh opět v Říčanech.
Protože jsme s sebou měli takovou vychytávku, měřič kroků a kilometrů, vím přesně kolik jsme ušli. Třicet kiláků.
No, byl to prostě bezva výlet!

 

 DSC05092 

* PODVEČER NA HŘIŠTI *

21. 5. 2014
DSC04945
Počasí je čím dál tím krásnější, meze vyhřátější, lidé tím pádem optimističtěji naladění a fotbalová hřiště vzorně posekána. Pro všechny tyto skutečnosti nastal důvod udělat výpravu na jedno vyvýšené místo, kolem kterého jsme pořád chodili, ale nevěděli jsme co se na něm ukrývá, protože vypravit se nad horizont není jen tak.
Dnes ale byl průzkumný den a tak jsme se vydali po zrezivělých schodech nad obzor a otevřel se nám pohled na fotbalové hřiště AFK Union. Trávníček jak ze žurnálu, nikde ani noha, jen údržbář v dálce pokuřoval a vůbec mu nevadilo, že oba psi začali na hřišti lítat.
Simon blbnul s flaškou, válel se po trávníku, nastavoval bříško večernímu sluníčku a začal i hrabat noru. (To jsem mu ale pochopitelně rázně zatrhla). Instinkt celou dobu stál a koukal do trávy (viz poslední foto ve fotogalerii).
No, rozhodně jsme tu nebyli naposledy a příště přijdeme i s míčem…

 

DSC04970

* ZKOUŠKY VLOH *

17. 5. 2014
Simon
V chladné, květnové, sobotní ráno jsme se Simonem vyrazili na zkoušky vloh, které pořádal OMS pro Prahu 5 + 6. Zkoušky se konaly v pražské honitbě, takže žádné velké cestování, prostě pohodička. Sraz byl v lovecké chatě pořádajícího spolku na Zličíně. Chajdička to byla útulná, neboť v krbu praskal oheň, na zdi byl vycpaný tetřev a samorosty.
Nástup byl v 9 hodin. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny (ohaři a ostatní plemena) a já jsem nám vylosovala číslo osm – protože ohařů bylo osm, šli jsme na řadu jako poslední.
Pak jsme se rozjeli auty do honitby a cca 5 hodin jsme čekali, povídali, čekali, mrzli a mokli, protože ten sobotní květnový den byl bohužel hrozně chladný a deštivý. A už jsme se těšili až půjdeme na řadu, zahřejeme se pohybem a změníme terén.
No a pak to přišlo. Simon hledal s obrovskou chutí, velmi vytrvale (díky tomu dlouhatánskému čekání byla jeho turbo energie přeci jen trochu vyčerpaná, takže byl tím lépe ovladatelný). Hledali jsme hodně dlouho, protože jsme nemohli na žádnou zvěř narazit.
A výsledek? Simon došel v první ceně, což je sice skvělé, ale bodově je to bída – 194 bodů a tabulku má spíše než vyčtyřkovanou, vytrojkovanou.  Takže nedá se svítit. Na podzim si Simon zkoušky vloh zopákne (a já samozřejmě s ním).
Ať tedy žijou prázdniny strávené v poli :-D

 

DSC05047