MĚSTO VS. PŘÍRODA 1:0

1. 6. 2019
DSC_8321
Vyšli jsme si netopejrama do našich nejoblíbenějších exteriérů – polí, luk, lesů a hájů.

 

DSC_8340
Pozorovali jsme pavoučka, který visel hlavou dolů na tenounkém vlákénku nebo housenku, jak podniká cestu z jedné strany stébla na druhou.
Být v přírodě je radost.

 

DSC_8328
Všude létali rozkošní brouci s duhovými krovkami, co člověka jemně šimrají, když si jeho kůži vyberou jako přistávací dráhu. Také jsem se kochala košatými stromy, které byly obtěžkány různými plody. V přírodě člověk nenarazí na hlučné dopravní prostředky, ale zapomene na čas, když pozoruje mravence, kteří potichoučku přepravují jehličí a larvy do mraveniště. Nebo lze obdivovat různé hbité hady, na které by ve městě těžko kdy narazil. A hlavně v lese nejsou žádné obchodní domy plné chemickch blafů, ale pouze krmelce se senem a plné stráně slaďoučkých malin. Navíc v některých lokalitách lze dokonce narazit i na roztomilá hrající si mědvíďata.

 

DSC_8122
A psi jsou takoví čistčí, než ve městě, kde se pohybují po špinavých pražských ulicích. Po výletě v přírodě voní pryskyřicí a všemožnými bylinami.
Tak jsme šli pořád dál a dál tou přírodní krásou.
 
DSC_8367
A pak se vyváleli v mrtvém srnci.

 

DSC_8197
Kakraholte, já vám dám, vy čerti! Ke mně. Tedy deset metrů ode mě a blíž se nepřibližujte. A mažeme domů, do města.

 

DSC_7995
Taky zlatý město, že jo.

 

DSC_8373
Žádnej dotěrnej hmyz tam neprovokuje, stromy po mně neházejí zralé žaludy. Všude se dostanu MHD a nemusím se brodit rozbahněnou loukou. Mravenec mi nevleze pod tričko, takže netajtrdlíkuju a neprovádím rituální tance, abych se vetřelce zbavila. Ve městě mi ani nemůže přes cestu přeběhnout zmije jedovatá. Můžu si kdykoli zaskočit nakoupit do moderního obchodního domu malinové sušenky v pěkném obalu a nemusím se trny prodírat pro kyselé maliny. Navíc ve městě mi nehrozí alergie na Přesličku rolní a medvěd mě může ohrožovat maximálně tak na Staromáku.
Jsem městský člověk.

 

* DELFÍN ŠAMPIONEM KRÁSY ČR *

21. 5. 2019
DSC_7869
V květnu jsme vyrazili na naši oblíbenou mezinárodku do Litoměřic.
Hezounké městečko, pohodová vzdálenost od Prahy a svěže zelené výstaviště Zahrada Čech, kde výstava každý rok probíhá.

 

DSC_7896
Můj krásný šedý Delfínek získal od rozhodčí Mgr. Boženy Ovesné známku V1, CAC a dokonce res. CACIB
a tím dokončil šampiona krásy ČR.

 

DSC_7914
Za vše musím ovšem poděkovat Delfínově handlerce Evě Tiché, bez které by to prostě nešlo.

 

* SIMONŮV VELKÝ DEN *

13. 5. 2019
DSC_8350
Simon slaví šesté narozky.

 

DSC_8044
A já nechci ani vědět, kolik dolarů už jsem dala za stovky kilogramů těch mastnejch granulí, které za svůj život spořádal a které tak rád chroupe. Nebo za tu hromadu vožužlanejch hraček, co se válí všude kolem a já o ně neustále zakopávám.
Kolikrát jsem se musela sehnout a kolik tun odpadu už jsem po něm sesbírala.
Kolik blech jsem honila po pokoji.
Kolikrát jsem prala ten smradlavej pelech, utírala sliny kolem misky a z futer dveří.
Kolik pšenice muselo padnout na ty jeho zbožňovaný piškoty a lidé pak neměli z čeho péct chléb.
Kolikrát jsem se styděla, když prděl v metru.
Kolik obojků jsem nakoupila, protože mu všechny strašně slušely.
Kolikrát jsem s ním musela ven, i když pršelo, po černém nebi metaly hromy blesky a padaly kroupy jako pštrosí vejce.
Kolik klíšťáků jsem mu už vykroutila.
Kolikrát jsem lovila chlup z polévky.

 

 

Moc se nesměj, ty jeden!

 

DSC_8038
A já jsem tohle všechno dělala, dělám a budu dělat strašně ráda, 
PROTOŽE HO NEUVĚŘITELNĚ MILUJU, MILUJU A MILUJU!

 

DSC_8270

* NAROZKY, ❤ A MÁM DOMA ZÁVODNÍKA *

6. 2. 2019
DSC_7631
Ne e!

 

DSC_7595
To není možný.

 

DSC_7407
Já tomu opravdu nemůžu uvěřit!

 

DSC_7566
Že má Delfín už druhé narozeniny.

 

DSC_7399
Vždyť je to jako včera, co jsem se milionkrát za den dívala na jeho fotky.
Protože ještě nespal u mě v náručí, ale byl daleko.

 

DSC_7715
Když jsem se každé ráno každičkého dne netrpělivě dívala na FB, jestli náhodou chovatelka nepřidala nové fotky štěňátek.

 

DSC_7702
Ach. To bylo krásný čekání a těšení.
A dočkala jsem se tak skvělýho a nádhernýho psa.

 

DSC_7718
A ten šedivej kluk šel pár dní po svých druhých narozkách na screening srdce (až na veterinu do Slaného, protože s touto klinikou spolupracuje Klub chovatelů výmarských ohařů, kam se pak výsledky posílají) a vyšetření dopadlo na jedničku s hvězdičkou – viz. dokument ve fotogalerce.

 

DSC_7701
A můj druhej kluk, strakáček, taky dostal jedno lejstro a to agility výkonnostní průkaz.
Jaro už vystrkuje růžky a nové výzvy na nás čekají.

* PF 2019 *

1. 1. 2019

 

PF 2019
 

Přejeme všem krásný nový rok 2019! :-*

 

(Ale tedy realizace téhle fotky byla docela fuška – natáhnout dráty z těch svítících cingrlátek od baráku až do parku…)

 

 

*HOŠÁNCI NA PODZIM *

24. 11. 2018
DSC_7118
O ou, mám nějaký publikační skluz.

 

DSC_6938
A virtuálním podvodem nastavuji datum uveřejnění tohoto příspěvku jako listopadové, i když už je dávno po Vánocích.

 

DSC_7138
No to by ale taky Simonek nesměl chtít, tu uvařit nějakou specialitku, tu podrbat na hlavičce a tu házet balónky z kopce pořád dokola.

 

DSC_6910
A Delfínek by nesměl soustavně brát do zobáčku jednu z bot, utíkat s ní do komory a tam se zabarikádovat kočičími konzervami.

 

DSC_7133
To by pak byl čas i na vysedávání u písíčka a psaní hlubokých textů.

 

DSC_6848
Tuhle jsem šla večer za písničkou a když jsem se vrátila domů tak jsem zjistila, že Delfín přečetl (rozuměj rozkousal) Sněhuláka (Nesbøva) a Síma mi vůbec nepodal při příchodu ruku (a to se tak pokaždé zdravíme).

 

DSC_6964
Jsou to strašní mazánci!

 

DSC_6863
Teď mám ale volné dny, tralala!

 

DSC_7144
Takže sladká svoboda a dlouhatánské procházky po všech čertech jsou na pořadu každého dne.

 

DSC_6989
Mazánci tak nemají důvod k jakémukoliv protestnímu chování.

 

DSC_7027
Jenom tedy k úplné dokonalosti nám ještě chybí sníh. Abychom si mohli postavit nějakého toho Sněhuláka.

 

* MORAVSKÝ VÝSTAVNÍ VÍKEND *

1. – 2. 9. 2018
DSC_7228
První dva zářijové dny jsme se s Delfínem rozjeli na východ. V plánu jsme měli dvě výstavy – národku v Olomouci a další den výmaráckou klubovku poblíž Brna.
Olomouc je skvělý město. Jsou tam také pozorní a milí lidé. Hned na nádraží se mě asi pět spoluobčanů ptalo kam mířím, (asi nevypadám jako typická olomoučanka a hlavně Delfín koukal v neznámém prostředí jak vejr), ukazovali mi cestu (což se velmi šiklo) a loučili se s přáním, ať se nám v Olomóci líbí.
Národka byla v prostředí jak z botanického atlasu – tam kde se koná výstava flory, Flora Olomouc. Všude rybníčky, trávníčky, potkali jsme i Delfínovu chovatelku, ségru Freyu a mladší nevlastní sourozence z vrhu G.
Delfín získal V1 a CAC od rozhodčího MVDr. Luboše Šlapanského, takže nám padla a mohli jsme jít trochu prozkoumat to působivé město.

 

DSC_7201
Navečer jsme se přesunuli ku Brnu, do jezdeckého penzion Eliot, kde jsme měli rezervovaný pokoj a v jehož areálu se hned další den konala výmarácká klubovka.
Štěkot a plno šedivých tělíček jsem zaslechla a zahlédla ráno při vyhlédnutí z okna penzionu.
V té divotvorné přírodě kolem se Delfín vyvenčil raz, dva, tři a pak už jsme zamířili na zahájení výstavy.

 

Přísný pohled
Šedo bylo všude kolem. Sváteční den milovníků tohoto plemene byl tu!
Delfín ve veliké konkurenci získal známku VD a pak jsme se přemístili do kruhu, kde probíhal výběr do chovu a Delfín se (po vystání dlooouhééé fronty) stal KANDIDÁTEM CHOVU s bonitačním kódem: 68ADGQWfn1.

 

_0587
Hlavní mise víkendu byla splněna, jupí!
A tak jsme se mohli s radostí rozjet zpátky domů.

 

* DVOJITÁ VÝSTAVNÍ PORCE *

20. 7. 2018
DSC_6721
Tohle bude ryze výstavní double příspěvek, protože mě nějak výstavy (s Delfínem) zase chytly.
Je to totiž daleko zábavnější a napínavější, když je v kruhu nějaká konkurence. (A ta u málopočetného plemene Italský ohař není).
Naproti tomu jména výmaráků zabírají skoro dvě stránky výstavního katalogu. Je jich vždy několik desítek a plno z nich opravdu špičkových.

 

DSC_6682
A kam jsme se vypravili?
30. června na jih, na národku do Klatov. Jenom s Delfínkem, protože Simon dal přednost výletu (kterému by dal přednost i Delfín, ale jeho ctižádostivá majitelka mu nedala vůbec na vybranou!) A dobře udělala, protože opět získal V1, CAC, od rozhodčího Václava Koldinského a supr dupr posudek.
A 14. července jsme vyrazili do naší oblíbené Boleslavi, kde se také konala národní výstava kam byl přihlášen i Simon a kde oba chlapci získali V1, CAC.
Delfín si vede skvěle. Pokaždé CAC, od tří různých rozhodčích, na třech různých výstavách. Strašně se povedl, kluk jeden náhernej ♥.
Ale protože pomíjivá, ničím nezasloužená krása nic neznamená a důležité jsou schopnosti, tak se pomalu ale jistě, s kulisou letošního nádherného léta, připravujeme na další zkoušky…

 

* MEZINÁRODKA V BRNĚ *

23. 6. 2018
DSC_6618
Tak jsem kluky zase jednou vyvezla. Na lov placiček z kočičího zlata a pohárků velmi podivného vzhledu.
Tedy na psí výstavu. Do Brna.

 

36251561_1948111568573085_3926147871493062656_n

 A byl to setsakramentsky úspěšný lov!

 

DSC_6655
Simon ukořistil V1 a tituly CAC, CACIB a dokonce BOB ve třídě šampionů u rozhodčího Ing. Václava Vlasáka.

 

Simonek se fotil
A mladý pán, přeci jen ještě ne tak zkušený nimrod, získal V1 a CAC ve třídě otevřené, u velmi přísného slovenského rozhodčího Tibora Havelky. Takže rozjel šampiona ČR.

 

Delfín
A kolik známých lovců (tedy lidí se svými psy) jsme na výstavě potkali!
To je na těch výstavách vždycky hezký.

 

(Foto Delfína v postoji: Jana Píchová)

 

* FAMÓZNÍ SETKÁNÍ ITALSKÝCH OHAŘŮ 2018 *

1. – 3. 6. 2018
DSC_6328
Rok utekl jako voda a další sjezd Italských ohařů a Spinonů byl tu!

 

DSC_6023
Náš styčný bod, ze kterého jsme vyráželi do vzdáleného okolí, byl v kempu Česká brána ve Staré Olešce. Ta je u Nové Olešky. Pokud neznáte, tak je poblíž i Huntířov. Také nic? Tak Brložec by někomu mohl něco říkat. A jestli ani ten ne, tak Ludvíkovice už určitě znát musíte. Nebo snad ne? Tak je také blízko Děčín.

 

DSC_6507
Kromě Itálků a Spinonů jsme s sebou měli i další plemena, takže po šluknovských lesích a loukách pobíhala hodně pestrá a veselá partička.

 

Krása na louce
Vládla naprostá symbióza všech zúčastněných organismů. Žádný ze psů ani lidí se nepral a s každým se kamarádil.

 

DSC_6147
Ty dva a půl dne skoro nestačily na nadupaný program, který jsme měli v plánu.

 

DSC_6321
Cvičení, výlety, návštěvy restaurací, procházky…prostě samé zábavné činnosti v nádherném prostředí severních Čech. Dalo by se tam hodně co objevovat a prochodit hodiny a hodiny… A ty kouzelné roubenky všude kolem. Ach!

 

DSC_6140
A nesmí chybět ani “vtipná historka z natáčení”.
Když jsme opékali v sobotu večer buřty na zahradě dvou účastníků srazu a den už se přehoupl v noc, najednou se v kouři, který stoupal k mrakům, zjevil Dominik Hašek, (ten sportovec), kamarád našich hostitelů.
Poklábosil, pojedl pár buřtů a pak zase zmizel do noci.

 

Oranž trio
Také jsme podnikli výpravu na Pravčickou bránu.

 

DSC_6398
Byly tam celkem hezké výhledy a skalní útvar, který měl uprostřed vymletou díru.

 

DSC_6218
Legrace ovšem byla ta, že na Václavském náměstí je oproti tomuto přírodnímu úkazu hrstka lidí.

 

DSC_6243
Celou cestu k bráně jsme šli v zástupu jako kačeři a kačenky (a to jsme s sebou ještě měli ty pejsky a fenečky).
Míjeli jsme různé lidi všemožných národností, nejvíce ale německé důchodce a mladé japonce.
Být často v kolektivu ale hygienici a psychologové doporučují, takže to byla vlastně výhra, potkat se s tolika lidmi.

 

DSC_6347
A psí fotku na nejvyšší vyhlídce Pravčické brány po vystání fronty delší než na Pandora korálky o Vánocích jsem prostě musela mít a taky že měla!

 

DSC_6553
Byl to dokonalý víkend a doufám, že se z těchto setkání stane tradice a já tu za rok v červnu budu psát další report ze sjezdu.