17. 8. 2020
Věc se má tak.
Není úplně obvyklé, aby měl člověk tři psy.
To spíš má tři mobily, tři automobily, tři akvarijní rybičky, tři topinkovače, tři milenky, tři platební karty, tři televizory nebo tři knihy.
Takový člověk, když jde po ulici, není vůbec nápadný.
A to ani když má v kapse tři mobily a nese tři topinkovače.
Musíme si přiznat, že já drobet nápadná jsem.
Simonek se sice před pár lety stal člověkem, takže mám jenom jednoho psa většího a jednoho psa malinkého a to je skoro úplně normální.
Problém je v tom, že Simon vizuálně stále jako pes vypadá.
A tak, když jdeme ulicemi, občas nějaká paní, jak se jí dostaneme do zorného úhlu, v němém úžasu zastaví a pohledem nás rentgenuje, dokud nezajdeme za roh.
(Vsadila bych se, že má i pusu dokořán. Ale není to vidět, protože v poslední době si někteří lidé na ulici zvykli, ze záhadného důvodu, zakrývat spodní část obličeje. Ale oči si tedy nechávají odkryté).
A nebo sedí chlapeček v kočárku a tatínek, jak vidí psa, hned kočárek natočí směrem, kudy jde pes a říká dítěti:
“hele Pepíčku,”
(nebo spíš Theofile, to je lepší),
tak: “hele Theofile, pejsek.”
“Jé koukej, druhej pejsek.”
“A třetí pejsek!”
A Theofilovi úplně hlavička rotuje, protože neví, kam se má dívat dřív.
Vlastnictví tří psů přináší ale i další různorodé aspekty.
Musím stříhat padesát čtyři drápků,
odpovídat na otázku, že se venčením psů neživím,
̶m̶á̶m̶ ̶m̶o̶c̶ ̶r̶á̶d̶a̶ zbožňuju robotický vysavač,
musím umět Simona, Delfína i Polárníka geometricky přesně poskládat v MHD, pořád odpovídat na otázky spolucestujících a organizovat pořadí hlazení.
nesmím povolit v ostražitosti, aby se mi stádo nerozuteklo,
a musím být kouzelná a milá na řidiče:
PPL, České pošty, DPD, GLS, Geis, WEDO a DHL,
aby mi na čas vozili:
granule, sušené rybičky, balónky, vodítka, obojky, kosti a konzervy.
No, myslím, že s nimi zažiju ještě hodně legrace, ale taky perných chvilek.
(S těmi třemi psy, jsem myslela, že zažiju tu legraci a ty chvilky).
Jsem prostě na všechno co nás čeká, děsně zvědavá! ♥
