13. 5. 2019
Simon slaví šesté narozky.
A já nechci ani vědět, kolik dolarů už jsem dala za stovky kilogramů těch mastnejch granulí, které za svůj život spořádal a které tak rád chroupe. Nebo za tu hromadu vožužlanejch hraček, co se válí všude kolem a já o ně neustále zakopávám.
Kolikrát jsem se musela sehnout a kolik tun odpadu už jsem po něm sesbírala.
Kolik blech jsem honila po pokoji.
Kolikrát jsem prala ten smradlavej pelech, utírala sliny kolem misky a z futer dveří.
Kolik pšenice muselo padnout na ty jeho zbožňovaný piškoty a lidé pak neměli z čeho péct chléb.
Kolikrát jsem se styděla, když prděl v metru.
Kolik obojků jsem nakoupila, protože mu všechny strašně slušely.
Kolikrát jsem s ním musela ven, i když pršelo, po černém nebi metaly hromy blesky a padaly kroupy jako pštrosí vejce.
Kolik klíšťáků jsem mu už vykroutila.
Kolikrát jsem lovila chlup z polévky.
Moc se nesměj, ty jeden!
A já jsem tohle všechno dělala, dělám a budu dělat strašně ráda,
PROTOŽE HO NEUVĚŘITELNĚ MILUJU, MILUJU A MILUJU!
