1. – 2. 9. 2018
První dva zářijové dny jsme se s Delfínem rozjeli na východ. V plánu jsme měli dvě výstavy – národku v Olomouci a další den výmaráckou klubovku poblíž Brna.
Olomouc je skvělý město. Jsou tam také pozorní a milí lidé. Hned na nádraží se mě asi pět spoluobčanů ptalo kam mířím, (asi nevypadám jako typická olomoučanka a hlavně Delfín koukal v neznámém prostředí jak vejr), ukazovali mi cestu (což se velmi šiklo) a loučili se s přáním, ať se nám v Olomóci líbí.
Národka byla v prostředí jak z botanického atlasu – tam kde se koná výstava flory, Flora Olomouc. Všude rybníčky, trávníčky, potkali jsme i Delfínovu chovatelku, ségru Freyu a mladší nevlastní sourozence z vrhu G.
Delfín získal V1 a CAC od rozhodčího MVDr. Luboše Šlapanského, takže nám padla a mohli jsme jít trochu prozkoumat to působivé město.
Navečer jsme se přesunuli ku Brnu, do jezdeckého penzion Eliot, kde jsme měli rezervovaný pokoj a v jehož areálu se hned další den konala výmarácká klubovka.
Štěkot a plno šedivých tělíček jsem zaslechla a zahlédla ráno při vyhlédnutí z okna penzionu.
V té divotvorné přírodě kolem se Delfín vyvenčil raz, dva, tři a pak už jsme zamířili na zahájení výstavy.
Šedo bylo všude kolem. Sváteční den milovníků tohoto plemene byl tu!
Delfín ve veliké konkurenci získal známku VD a pak jsme se přemístili do kruhu, kde probíhal výběr do chovu a Delfín se (po vystání dlooouhééé fronty) stal KANDIDÁTEM CHOVU s bonitačním kódem: 68ADGQWfn1.
Hlavní mise víkendu byla splněna, jupí!
A tak jsme se mohli s radostí rozjet zpátky domů.
