Post By admin in  News 

24. 12. 2015

Dnes je Štědrý den? Žádný problém. My cvičíme i v tento slavný den, v den narození Krista. Simonkovi už to skvěle jde a aportuje o sto šest. Nemalou zásluhu na tom ale má naše výborná výcvikářka Lucka Svobodová (ch. st. Danitty).

Na jaře to proto na podzimky určitě vidím. 

Dělá mi velkou radost, ten můj milovanej, sametovej kluk!

Teď už se ale loučím, čeká na mě ještě velká kupa vánočního cukroví.

Veselé Vánoce!***

Aha, tak s tím cukrovím nic. Právě jsem zjistila, že mi ho Simon snědl.

No počkej, ty jedna kropenatá obludo!

Pro 24, 2015 |

Post By admin in  News 

19. 12. 2015

Rozhodla jsem se, že udělám rozbor hlav. Srovnání hlav svých dvou chlapců. Ač to jsou oba ohaři, tak mají úplně jiný tvar lebky. Asi proto, že jeden je z Německa a druhý z Itálie.

Při pohledu z anfasu je jasně vidět, že zástupce výmarského ohaře má lebku mírně klenutou v úhlu 20°. A vůbec má celkově širší mozkovnu (to jasně vysvětluje to, proč je chytřejší než jeho italský kolega). Naproti tomu Ital má na hlavě takový pahorek, který vyžaduje před spaním drbat.

Uši má výmarák výše posazené a má je kratší. Sametové je mají oba tyto ohaři stejně. Oči má výmarák dále od sebe a má je velmi upřímné. Ital je má zase smutné. Celkově má takový zádumčivý pohled i když je ve skutečnosti velmi veselý.

Velký rozdíl je patrný ve tvaru tlamiček obou psů. Výmarák ji má obdélníkovou, s mělčími pysky. Ital jí má čtvercovou s podlouhlými pysky.

Při pohledu z profilu zase vidíme, že stop Itala je širší. Má tlustší krk a kratší lalok pod tlamou. Oči má téměř do půlky překryté víčkem, oproti výmarákovi, který může na svět koukat celýma očima.

Výmarák má také úplně rovnou plošku mezi čelem a nosem a klenutější horní část lebky. Celkově se jeví elegantněji. Jako aristokratický pes, na kterém může každý oči nechat, pro jeho stříbrnou barvu a ladný pohyb. Naproti tomu Ital, je takový roztomilý medvídek, kterému přebývá kůže, plandají uši a který pořád láká k pomazlení.

Toliko k rozboru hlav psů.

Pro 19, 2015 |

Post By admin in  News 

6. 10. 2015

Tramtadadáááááá, Simon je oficiálně CHOVNÝM PSEM!

(Už to tedy není úplně žhavá novinka, ale fakt starý pár týdnů. K uveřejnění na stránkách jsem se nicméně dostala až teď.)

Síma už je také uveden na webovkách klubu Bretaňských ohařů – zde.

A na těchto stránkách jsem vytvořila záložku “krytí IO” s aktuálními informacemi o Simonovi – zde.

Tak uvidíme, jestli se někdy (za pár měsíců nebo let) někde (třeba ve světě) najde sympatická fenka pro tohoto fešáka, ovšem příslušníka v České Republice málopočetného plemene, s příbuzností na většinu Italek žijících v ČR.

Bylo by to bezvadný. Protože Simon je tak úžasný a jedinečný pes, že by bylo škoda, aby neměl žádné dětičky!  … ♥♥♥ …

(A netajím se tím, že bych si po něm ráda nechala štěňátko).

Říj 6, 2015 |

Post By admin in  News 

4. 10. 2015

To je perfektní, že je pořád tak krásně!

Prostě babí léto v plné parádě, takže doma skoro vůbec nejsme a lítáme po všech čertech (= po parcích, lesích a chodíme na dlóóóuhééé výlety).

Se Simonem jsme také zintenzivnili výcvik, jelikož Símu to strašně baví a protože musíme pořádně zamakat, zejména na aportech, abychom se mohli přihlásit na další zkoušky.

Jenom tedy nechápu, co blbnou v tý Sýrii? ? ? Na světě je snad krásně, nebo ne?

A tak doufám, že nebude válka, nebo budeme mít se všema procházkama, klacíčkama a liškama utrum.

Říj 4, 2015 |

Post By admin in  News 

9. 9. 2015

Dnes ráno vstal Instík dost brzy. (Já to chápu, když jedenácté narozeniny nejsou každý den a jsou dokonce jen jednou za život).

Začal významně kroužit kolem mé postele, kňučet a dokonce vzal do tlamičky Simonovu pískací žábu a koukal na mě. Tak jsem vstala, šla dát oslavenci pusinku, kousek melounu a vypravili jsme se na dlouhou, ranní procházku.

V parku nebylo moc lidí ani psů, Instinkt si tak mohl nikým nerušen pobíhat, vše očuchávat. Dívala jsem se na něj a říkala jsem si, jak jsem ráda, že je tak veselý a spokojený.

Myslím, že si Instinkt svůj narozeninový den užil. (Škoda jen, že s tím psím dortem mi to tenhle rok zase nevyšlo!)

Zář 12, 2015 |

Post By admin in  News 

18. 7. 2015

Žádné léto si nenecháme ujít alespoň jednu mladoboleslavskou výstavu. Je to blízko, je tam pohodička a živé kačenky v řece, tekoucí vedle výstavního areálu.

Letos jsem Simona přihlásila na výstavu červencovou, národní, protože mě zaujal rozhodčí až z Asie, konkrétně z Kazachstánu.

A tak jsme brzy ráno vlakem frnkli z rozpálené Prahy do neméně rozpálené Boleslavi. Vzala jsem s sebou i Insta, což byla blbost, jinak se to nedá napsat, protože není nejmladší a to vedro už hodně špatně snáší. I když jsem ho pořád polévala vodou a dohlížela na to, aby byl ve stínu, stejně se pobytu na slunci nedalo vyhnout a já jsem se o něj děsně bála.

Když jsme dorazili na výstaviště, dozvěděli jsme se, že se organizátoři výstavy dozvěděli od kazašského rozhodčího, že nemá aprobaci na lovecká plemena a nemůže je tím pádem posuzovat. Italové tak byli přiděleni k rozhodčímu MVDr. Františku Šimkovi.

No a to je velmi bodrý a velmi přísný rozhodčí. Při vstupu do kruhu mi úvod zrovna nevyšel, protože jsem mu řekla: “to je Italský ohař”. Nevím jestli to bylo vedrem nebo tím, že předtím posuzoval samé teriéry a já tak tímto sdělením chtěla za teriéry udělat tlustou čáru. Ale pro příště, opravdu není dobré poučovat rozhodčího o tom, co že před ním stojí za plemeno Naštěstí to pan Šimek přešel se smíchem a jal se posuzovat.

Byl velmi důkladný a Simon se mu líbil. Ve třídě pracovní mu zadal známku V1 a titul CAC. Protože ale prý Simon nemá pod krkem lalok, Národního vítěze už mu nedal. Jelikož je to opravdu velmi přísný rozhodčí, který nedává výborné jak na běžícím pásu, tak jsem byla se Simonovým posudkem a tím, že vůbec od tohoto rozhodčího získal titul, velmi spokojená. A protože druhá fenka IO, která na výstavě byla, dostala známku velmi dobrou, tak titul BOB nebyl zadán a v závěrečkách se proto žádný Ital neukázal.

Po posuzování jsme rychle sbalili saky paky, rozloučili se se známými, nechali si výsledek zapsat do PP, převzali medaili, doplnili zásoby vody a uháněli co nejrychleji na vlakové nádraží. Bohužel, i když se cesta vinula podél řeky a kolem byly stromy, sluníčko svými paprsky stejně proniklo úplně všude. Tak jsem alespoň Insta při cestě symbolicky ovívala výstavním katalogem. 

Domů jsme dorazili odpoledne a až do večera leželi s vyplazenými jazyky na chladivých dlaždičkách.

Čvc 19, 2015 |

Post By admin in  News 

7. 7. 2015

Na začátku června jsem byla se Simonem na rentgenech kyčlí a loktů, abych věděla, jak na tom Simon je.

Celé se to dělá v celkové narkóze, bez které to bohužel nejde, protože pes je při rentgenování napínán a natahován do všemožných stran. Takže jsem se toho dne dost bála.

Díky Bohu vše dopadlo bez komplikací a nezbývalo než napjatě čekat na výsledky, protože veterinář, který není pověřen klubem k hodnocení snímků nesmí snímky hodnotit. (Já jsem ale stejně vyzvídala. Naštěstí na mě můj vet mrknul, takže jsem trochu tušila )

Než ale rtg snímky můj veterinář odeslal veterináři, který posuzuje rtg snímky Italských ohařů (MVDr. Lukáš Duchek) a ten než snímky zkouknul, uběhl celý měsíc.

Konečně jsem se ale dočkala a dnes si šla posudky do Vetcentra Stodůlky k MVDr. Duchkovi vyzvednout a………..

………Simon má kyčle a lokty úplně ukázkové, tedy bez nálezu, jinými slovy nebo spíše čísly a písmeny: 0/0 (A/A)

Ty bláho, já jsem měla tak strašnou radost, že se to ani nedá popsat!!!!!

A mimochodem, tímto Simon splnil tu úplně poslední podmínku, kterou klub vyžaduje pro chovnost a po vyřízení všech formalit se stává CHOVNÝM PSEM!

Čvc 7, 2015 |

Post By admin in  News 

13. 6. 2015

V sobotu jsme vyrazili na klubové zkoušky vloh, které pořádal klub krátkosrstých ohařů v Lužích u Chrudimi. Byly to CACTové zkoušky a společně s nimi se konal také Field Trial.

A protože mám z toho dne plno zážitků a dojmů, tak jdeme na to.

Luže jsou strašně krásné městečko s půvabným náměstíčkem, kde to žije. Odehrávalo se tam zahájení zkoušek za přítomnosti starosty, kolem mašírovaly mažoretky v papouškovských oblečcích a hasiči se motáním dlouhé hadice připravovali na výročí 140-ti let od svého založení.

Na zkoušky vloh bylo přihlášeno jedenáct psů. Po slavnostním nástupu a losování (vylosovala jsem si číslo 7, šli jsme tedy se Simonem první v druhé skupině) jsme se rozjeli na letiště.

Letiště totiž obklopovala pole. (Terén na tento typ zkoušek více než žádaný:). Menší problémek byl, že bylo neskutečné vedro, tipuji tak 40° na slunci a na letišti nebyl jediný stín. Pro všechny lidi a psy, kteří nebyli právě na place, se tak útočištěm staly stíny uměle vytvořené auty. Zkoušky probíhaly vážně za extrémních podmínek.

Proto žádné zdržování, šli jsme hned na plac. Síma se vedro nevedro vrhl do hledání. Brzy narazil na zajíčka, šel po stopě, na písknutí se vrátil, neúnavně (ke konci už tedy trochu únavně) hledal dál a narazil na křepelku, kterou vystavil. Takže na zvěř jsme měli štígro. A známky od rozhodčích? Samé čtyřky, kromě dvojky z klidu před pernatou a trojky za vytrvalost. (Přeci jen běhat v tom vedru… A možná bude také něco pravdy na tom, co mi pár lidí řeklo, že je Simonek v blahobytné kondici).

Když všichni přišli na řadu vrátili jsme se zpět na naši základnu – loveckou chatu, kde samo nemohla chybět výzdoba v podobě vycpaných veverek, tetřevů, lebek a lustrů z parohů. Tečkou, která vše podtrhovala, byly plastové ubrusy s vyobrazením malých koloušků a jejich maminky. Konzumenti k obědu podávaného kančího guláše tak měli určitě pocit, že stolují v lese.

Po obědové pauze se přihlášení psi a vůdci rozjeli opět na pole na Field Trial a my ostatní, měli volno (protože vyhlášení výsledků bylo naplánováno až po skončení obou soutěží). Mohli jsme tak se Simonem prozkoumat okolí, vykoupat se v potoce a podívat se, jak probíhají hasičské slavnosti.

Zpátky do chaty jsme se vrátili právě v čas, protože v oblacích se začínali ženit všichni čerti. A za chvíli už byla veselka v plném proudu – hřměla bouřka, strašně pršelo a padaly kroupy, které strhávaly větve ze stromů. Seděli jsme s ostatními účastníky zkoušek u šálků s horkými nápoji a přemítali, jestli lidi a psy, co jsou právě na poli, ještě někdy uvidíme.

Naštěstí se vrátili všichni, takže mohlo začít vyhlašování výsledků.

Simon zkoušky vloh udělal v I. ceně (220/228 bodů, nos 4) a celkově skončil na pátém místě. Ale hlavně, získal svůj první pracovní titul CACT! A rozjel tak šampiona práce. Je to pro mě opravdu velký úspěch.

Krásný a hodně náročný den skončil. Já jsem maximálně unavená seděla ve vlaku. Zase začalo pršet, pramínky deště vytvářely na oknech roztodivné obrázky a já jsem byla tak šťastná, že mi pod nohama leží ten flekatý pes, který mi dělá takovou radost.

Čer 14, 2015 |

Post By admin in  News 

10. 5. 2015

Zcela protiřečíc prohlášení z minulého týdne o nudnosti výstav jsme tento víkend vyrazili hned na dvě výstavy. A to v pátek na krajskou do Mladé Boleslavi a v neděli na klubovku na Konopiště, kde se konala také lovecká zkouška T.A.N.

V pátek bylo dokonalé počasí a protože Simon byl posouzen už asi půl hodiny po zahájení výstavy, nečekali jsme x hodin na závěrečné soutěže a udělali jsme si mňamózní výlet v okolí Mladé Boleslavi. Kolem lehce a vesele pobíhal vítěz třídy, kraje, Mladé Boleslavi a já vláčela v baťohu pohár, který ten vítěz obdržel. (Řeknu vám, vkus tvůrců trofejí jde rok od roku dolů).

V sobotu byla lenošící pauzička a v neděli tradááá na Konopiště.

A Simon se blejsknul, protože na klubové výstavě získal od rozhodčího Jozefa Jursy (SK) známku V1 a titul CAC (z klubovky si ho zvlášť cením) a hlavně!!! Udělal zkoušku T.A.N. Úplně brilantně vystavil srnčí a potom křepelku, bezvadně reagoval na píšťalku…rozhodčí nešetřil slovy chvály. (A já teď také ne )

Z té splněné zkoušky mám obrovskou radost, předposlední krůček, který Simonovi chyběl k chovnosti, byl překročen.

Je to můj kluk strašně milovanej a šikovnej. ♥♥♥

Za tři dny budou Simonovi dva roky. Jakoby dospěl.

Kvě 10, 2015 |

Post By admin in  News 

2. 5. 2015

Po nádherném, prvomájovém dnu nastal den druhomájový a s ním určitá povinnost v podobě mezinárodní výstavy v Praze. (Výstavy mě přestávají čím dál tím víc bavit, pozastavuji se sama nad sebou, jak jsem je s Instinktem neuvěřitelně žrala. Ještě ve mně ale pravděpodobně nějaké zbytky toho nadšení zbyly, jinak nechápu, proč občas Simona na nějakou výstavu přihlásím.)

Instinkt hlídal doma domov (co by také v té betonové krabici, kde se pražské výstavy konají a kde jedinou hezkou věcí bylo rozkvetlé řepkové pole, které areál obklopovalo, dělal). A Simon nechtěl, ale musel jet, protože bez něj by to pochopitelně nešlo.

A protože tohle bude jen kratičký report z výstavy, tak rychle k věci: 

Simon dostal od rozhodčího Petra Řehánka známku výborný 1 a tituly CAC a res. CACIB (BOBa získal krásný Max (Azor dell Oltrepo))

Simonův posudek:

“Skoro dvouletý pes správného rámce, ušlechtilá hlava, nůžkový skus, pigmentace oka odpovídá srsti, prostorný hrudník, hřbet rovný. Prostorný pohyb.”

Simon tak rozjel českého šampiona. A na závěr musím podotknout, že se Síma hrozně při předvádění zklidnil a moc dobře se mi předváděl, jak v pohybu, tak v postoji.

Kvě 2, 2015 |